Lidské vědomí je nejvyšší formou mentální reflexe světa formovaného v procesu sociálního života. Projevuje se slovně a ve formě smyslových obrazů. Je základem kognitivní a vzdělávací činnosti jednotlivce.
Lidské vědomí
Hlavní rozdíl mezi člověkem jako druhem od všech ostatních je jeho schopnost abstraktního myšlení, plánovací činnosti, schopnost pamatovat si a reflektovat minulé zkušenosti, dávat mu hodnocení a vyvozovat závěry. Všechno výše uvedené přímo souvisí se sférou vědomí.
Funkčně je vědomí chápáno jako operační systém mozku. Podobný pohled na tento koncept je široce používán v přírodních vědách, zejména v biologii a medicíně. Není však schopen plně zachytit hodnotu a důležitost vědomí pro člověka, protože vědomí je mnohem víc než běžný fyziologický proces.
Ruská psychologie definuje vědomí jako nejvyšší formu odrazu objektivních vlastností a zákonů okolního prostoru. Vědomí je navíc vlastní pouze člověku - jako socio-historickému subjektu.
Vědomí tvoří v člověku vnitřní model vnějšího světa, což je předpokladem jakékoli kognitivní činnosti a touhy člověka transformovat svět kolem sebe. Vědomí se vyvíjí v procesu interakce jednotlivce s ostatními lidmi, v procesu získávání sociálních zkušeností.
Podstatou všech forem lidské duševní činnosti, od nejjednodušší (reflexní) po nejsložitější (vědomí), je to, že vykonávají funkci orientace živého organismu ve vnějším prostoru. Čím složitější je vnější prostředí, tím složitější je organizace psychiky, která pomáhá úspěšně se orientovat v okolním prostoru.
Kognitivní procesy vědomí
Pro člověka je vědomí charakterizováno hlavně kognitivní aktivitou. Poznání lidské bytosti začíná memorováním jednoduchých prvků kultury a okolního světa. Pomocí získaných znalostí dítě přijímá a pamatuje si smysl a význam obsažené v okolních objektech, učí se s nimi pracovat, aniž by přímo ovlivňovalo samotné objekty. Forma takové operace, verbální, řečová a podobné činnosti jsou charakteristikou vědomí.
Struktura vědomí zahrnuje všechny typy kognitivních procesů: vjem, paměť, vnímání, představivost, myšlení. Díky nim člověk neustále doplňuje znalosti o sobě a o světě. Pokud je některý z těchto kognitivních procesů narušen nebo nefunguje správně, narušuje to práci celého vědomí jako celku.
