Přestože instituce rodiny prochází z mnoha důvodů těžkými časy, rodina stále plní několik důležitých funkcí, zejména reprodukčních, zajišťujících reprodukci populace.
Jak škola pomáhá rodině
Velmi důležitá funkce rodiny je výchovná. Rodiče nebo starší bratři a sestry učí děti základům znalostí (například je učí číst a psát). Ale ani ti nejodolnější, milující a svědomití rodiče se při výuce a výchově dětí neobejdou bez školy.
Časy, kdy stačilo člověku zvládnout nějaké řemeslo a být gramotný a umět počítat, jsou dávno pryč. Chcete-li získat dobrou práci, vytvořit si kariéru, musíte mít rozsáhlé a všestranné znalosti, které je prostě nemožné získat v rodině. Velmi vzácné výjimky toto pravidlo nemění. I když jsou rodiče sami vysoce kvalifikovanými odborníky v určitém oboru nebo učiteli, budou se vší touhou schopni dát svému dítěti jen část nezbytných znalostí a dovedností. Hlavní roli ve vzdělávání rostoucí generace proto hraje škola. Zejména v případech, kdy učitelé nejen hluboce znají své předměty, ale také umí zajímavým a vzrušujícím způsobem prezentovat vzdělávací materiály.
Škola hraje důležitou roli také při výchově dětí. Hlavní odpovědnost za to, jak dítě vyrůstá, samozřejmě nesou rodiče. Proto otcové a matky, kteří sebevědomě prohlašují: „Pracujeme, nemáme čas starat se o děti, ať jsou vychovány ve škole!“Udělejte velkou chybu. Vliv učitelů na chování a rozvíjející se charakter dítěte je nicméně nepochybný. Právě ve škole s jasným rozvrhem, disciplínou a podřízeností se děti učí dodržovat obecně přijímaná pravidla, chovat se v týmu, sladit své zájmy se společnými zájmy, komunikovat s lidmi kolem sebe. Dítě samozřejmě dodržuje stejná pravidla chování v rodině, ale jedna věc je komunikovat s úzkým okruhem nejbližších lidí a úplně jiná - s desítkami (ne-li stovkami) cizinců!
Škola učí děti rozumné kázni, potřebě poslouchat učitele a správu školy. Tyto dovednosti jim budou užitečné v samostatném životě.
Jak by měly být budovány rodinné a školní vztahy
V ideálním případě by vztah rodič-učitel měl mít formu trpělivé a respektující spolupráce. Koneckonců, obě strany mají jediný cíl - vychovávat a vzdělávat důstojného člověka a občana. V praxi to však bohužel neplatí vždy, protože rodiče někdy obviňují učitele z nepedagogiky.
