Mnoho rodičů tvrdí, že jejich dítě je hyperaktivní. Ale je to vždy tak. Někdy se jedná pouze o obecný názor, což znamená, že dítě může být klidnější a vytrvalejší.
Stojí za to souhlasit s tím, že pokud dítě neustále sedí, tj. Chová se nečinně, pak to také není zcela normální a není zcela správné považovat to za normu. Nezaměňujte však dva různé pojmy, protože mobilita dítěte je zcela normální a hyperaktivita je již diagnóza. V medicíně se běžně nazývá „porucha pozornosti s hyperaktivitou“ADHD.
Toto je opravdu nemoc, protože dochází k narušení některých funkcí v centrálním nervovém systému. Je obvyklé jej běžně rozdělit na dva koncepty, a to primární a sekundární. Primární - nastává od okamžiku narození dítěte. Sekundární zase způsobené komplikacemi po nemoci. Za přítomnosti tohoto syndromu nemůže dítě soustředit svou pozornost na něco, a kromě toho je pro něj docela těžké sedět několik minut na jednom místě.
Syndrom může mít jinou formu, takže je známa praxe pro nedostatek pozornosti bez hyperaktivity a samotná hyperaktivita bez pozornosti. Nejčastěji však existuje kombinace těchto konceptů.
Je velmi obtížné pro hyperaktivní dítě dokončit započatou práci. Vždy to hodí neúplně a okamžitě změní pozornost na něco jiného. Obzvláště velké potíže v tomto ohledu vznikají v procesu výuky dítěte. Podle statistik asi 5% dětí podlehne problému s nedostatkem pozornosti. Většinu z tohoto počtu tvoří chlapci. Kromě toho má jejich hyperaktivita výraznou formu.
Mezi hlavní příznaky hyperaktivity u malých dětí patří:
• špatný spánek;
• vysoký stupeň podrážděnosti vůči vnějším faktorům;
• přítomnost chaotických pohybů.
V některých případech se dítě kvůli hyperaktivitě plně nevyvíjí. To znamená, že začne sedět a chodit mnohem později než děti bez deficitu. Dítě nemůže správně koordinovat své pohyby, a proto často klesá předměty a mluví špatně.
Rodiče dětí s ADHD by měli být trpěliví a vždy si pamatovat, že se jedná především o nemoc. A to znamená, že je nutné s dítětem zacházet s porozuměním a neokárat ho.
