Cynici se nenarodí, stávají se cyniky. A to díky moderním základům a tradicím, které začínají poškozovat zdravý rozum. Cynik je člověk, který je rozčarovaný ze sociálních mechanismů života a ztratil veškerou důvěru v jednu nebo jinou autoritu.
Kdo jsou cynici?
Cyničtí lidé jsou realisté, kteří vehementně pohrdají pesimismem a optimismem. Přijímají všechno tak, jak to je. Nikdy nejsou smutní a nikdy šťastní, pokud je důvodem nějaká maličkost. Cokoli pro ně může být „maličkostí“: cynici nebojí smrt lidí - na Zemi je jich mnoho brzy. Cyničtí lidé se smrti dětí nebojí, protože se jedná pouze o dalšího lidského potomka, který dosud nic nedosáhl. Podle psychologů lze cyniky nazývat pouze dospělí a psychologicky formované osobnosti.
Tito lidé mají svůj vlastní pohled na svět kolem sebe, který je odlišuje od absolutní většiny. Psychologie cynika je taková, že vše kolem je na prodej a duchovní a morální hodnoty nikdy neexistovaly. Cynici si nikdy nic neváží: všechno, co se ztratilo, lze snadno vrátit zpět, ale neexistují žádné nenahraditelné věci a lidé. To je důvod, proč tito jedinci uvažují. V zásadě lze jejich chování vysvětlit: cynik je člověk, který je zklamán v životě nebo v lidech, a proto s nimi komunikuje pouze rigidním výpočtem.
Mince má také nevýhodu. Život je pro cynické lidi velmi obtížný. Faktem je, že vidí skrz některé lidi, neváhejte v prohlášeních, která jsou jim adresována, vyslovte tu či onu nepohodlnou pravdu atd. To vše vede k tomu, že se cynik setká s odporem tváří v tvář většině lidí kolem sebe, ztratí schopnost adekvátního kritického myšlení a v jejich očích vypadá jako skutečný vyvrhel. Psychologové také vhodně definují takové „vyděděnce“. Profesor Princetonské univerzity Charles Issawi nazývá takové lidi „netolerovatelnými cyniky“.
Proč se lidé stávají cyniky?
Jakékoli povahové vlastnosti budoucí osobnosti jsou stanoveny v dětství. Děti a dospívající jsou velmi náchylní k určitým činům druhých: k urážkám, zradě, ponížení, chladu. Samozřejmě, zpočátku u dítěte neexistují žádné sklony k cynismu, ale jakmile se alespoň jednou setká s vážným problémem, začne se ohradit od všech kolem sebe a snaží se všem dokázat, že mu na něm nezáleží absolutně cokoli. Dítě v dětství se snaží skrýt svou vlastní bolest a prokázat svou lhostejnost.
Již v dospívání jsou někteří z budoucích cyniků zbaveni určitých lidských pocitů obsažených ve většině. Například nemusí mít vůbec žádnou sentimentálnost, protože si myslí, že to lidi jen otupuje. Budoucí cynici necítí závist a objektivně hodnotí okolní realitu, tj. ne srdcem a duší, ale mozkem. Již vytvořený cynik se obecně nedrží žádného náboženství. Psychologové si povšimli jedné zvědavé skutečnosti: cyničtí lidé se ztotožňují s Ježíšem Kristem v domnění, že je stejně cynický jako oni.
