Pokud budou existovat alespoň některé statistiky o rozvodech mezi manželi, rodiče budou muset vysvětlit politováníhodnou skutečnost, že jejich otec není nablízku. Způsob, jakým to matka a další příbuzní dělají, může v budoucnu výrazně ovlivnit přístup dítěte, jeho sebeúctu a vztahy mezi pohlavími a rolemi. Proto musíte ke konverzaci o svém otci přistupovat zodpovědně as velkou úctou ke svému bývalému manželovi, ať se mezi vámi stane cokoli.
Instrukce
Krok 1
Mluvte pravdu způsobem vhodným pro děti. I dítě by si mělo být vědomo tragické události a v různých věkových obdobích by mělo být schopno ji pochopit svým vlastním způsobem. Neměli byste dítě podvádět a krmit ho očekáváním návratu svého otce, dítě vyroste a začne hodně rozumět bez vás a odpor k matce za klamání se stane jehlou v podvědomí.
Krok 2
Řekněte svému dítěti, jak začala láska a jaký dobrý vztah jste měli. Skutečnost, že byl v rodině vítaným dítětem a všichni, včetně otce, se na něj těšili. To v jistém smyslu zahřeje dětskou duši, uklidní jeho pocity. Není třeba zacházet do podrobností o tom, jak se tento vztah zhoršil, je lepší omezit se na krátkou frázi o tom, jak se často začali hádat a nemohli spolu dále žít.
Krok 3
Na příkladu někoho, koho znáte, vysvětlete situaci svému dítěti. Nebo jeho vrstevníci, aby ukázali rozdíly mezi lidmi. Děti od tří do čtyř let již chápou, jak se liší, například mají rádi některé děti a jiné nemají rádi. To je dobrá podpora pro vysvětlení odlišnosti postav matky a táty. Ale neměli byste z toho vinit svého otce, vysvětlete skutečnost rozdílu mezi lidmi jako danou věc.
Krok 4
Mluvte o tom, co se stalo zdrženlivě, ale opatrně, s úctou k otci a láskou k minulým zkušenostem. Byla to vaše zkušenost a ve výsledku máte drahocenný poklad. Proto získejte moudrost a sílu ocenit, co se stalo. V žádném případě nevylévejte svou duši a nedávejte najevo svůj odpor, hněv a jinou negativitu vůči svému otci. U dítěte tedy způsobíte pouze pocit viny za svůj vztah, ale dítě nepřestane milovat svého otce, jak to vyžaduje povaha dítěte.
Krok 5
Vysvětlete svému dítěti, že nepřítomnost otce není ukazatelem toho, že je osamělé nebo méně milované než ostatní děti. Nepokoušejte se dát dítěti více z pocitu viny, než jaký je dán jiným dětem - superopatření, plnění jakýchkoli rozmarů je již přebytečné. Stačí ukázat, jak ho milujete, jak moc ho mají prarodiče, obejmout a věnovat pozornost častěji, poslouchat dítě a mluvit s ním.
