Vědomí označuje několik jevů najednou, které mohou působit jako projev zvláštní lidské činnosti. Je to prostřednictvím vědomí, že lidé v mnoha ohledech vnímají svět kolem sebe.
Termín „vědomí“je dostatečně těžké definovat, protože toto slovo je používáno mnoha různými způsoby. V medicíně a psychologii je vědomí duševním stavem jedince, který je vyjádřen subjektivním vnímáním vnějšího světa, života a také zprávou o těchto událostech. Kromě toho se vědomí také nazývá stav bdělosti, stejně jako reakce na vnější svět na rozdíl od stavu spánku nebo kómatu.
Základ vědomí tvoří myšlenky, představivost, vnímání, vědomí sebe sama a další faktory. V tomto ohledu je poněkud odlišně interpretován ve filozofii a jiných vědách, které považují vědomí za kategorii označující duševní činnost člověka ve vztahu k jeho fyzickému projevu. Ve výsledku mnozí filozofové považovali vědomí za nejdůležitější fenomén na světě. Někteří vědci však toto slovo považují za příliš vágní, než aby je mohli použít k popisu konkrétních jevů.
Tak či onak, pojem vědomí a jeho rámec, stejně jako význam existence tohoto termínu, působí jako jeden z hlavních problémů vědeckého myšlení. Studium problému se zabývá oblastmi, jako je filozofie mysli, psychologie, neurobiologie a disciplíny, které studují problémy umělé inteligence. Mezi problémy praktické úvahy lze vyčlenit například stanovení přítomnosti vědomí u těžce nemocných a v kómatu, existenci nelidského vědomí a jeho měření, proces vzniku lidského vědomí, schopnost počítačů dosáhnout vědomých stavů atd.
Vědomí může působit jako schopnost a jako myšlení. Myšlení na rozdíl od vědomí je schopnost myslet, upevňovat svět v určitých pojmech, vyvodit z nich určité závěry.
Nejjednodušším vědomím je pocit stavu sebe sama a vlastních „smyslových orgánů“, bytí obecně. Vědomí může pozorovat pouze samotný subjekt, nelze ho určit objektivními prostředky.
Diskutuje se o tom, zda je pro inteligentní chování nutné vědomí. V tomto případě jsou předmět a předmět, vědomí a svět propojeny. Někteří věří, že u mentálně postižených lidí se rozvíjejí zkreslené představy o okolním světě, díky čemuž je inteligentní chování klíčovým faktorem při formování vědomí. Tak či onak však člověk vnímá jevy kolem sebe, proto nelze mluvit o úplné nepřítomnosti vědomí u žádného jednotlivce.
