Znalosti dítěte o světě začínají jeho vztahem v rodině. V předškolním věku tráví děti spoustu času se svými rodiči a přebírají jejich chování. Během tohoto období je důležité rozvíjet u dítěte dobré vlastnosti a vytvářet kolem něj příznivou atmosféru.
Například rodiče jsou na pokraji rozvodu, neustále se na dítě hádají, křičí a frustrují. To je z jejich strany normální. A jak to vidí předškolák? Bojí se, zdá se, že se svět rozpadá, nemilují ho a nikdo ho nepotřebuje. Dále to může vést k duševní poruše, hrubému přístupu k rodičům a ostatním, nízké sebeúctě. Vztah s druhou polovinou se neustále zhroutí.
Opačná situace: rodiče žijí v dokonalé harmonii, komunikují zdvořile a přátelsky, nikdo na nikoho nezvyšuje hlas. V této situaci dítě vyroste silné, sebevědomé, přátelské a klidné. Bude schopen harmonicky budovat svůj vztah se svou spřízněnou duší.
Dítě je silně ovlivňováno prostředím, ve kterém vyrůstá, postojem k němu, chováním dospělých kolem sebe, slovy, která jsou vyslovována na jeho adresu.
Mnoho rodičů si přestává všímat svých dětí za jejich problémy. Snaží se vydělávat peníze, aby uživili své rodiny, ale tlak na tyto problémy je činí hrubými k dětem a křičí na ně. Na normální komunikaci není čas. To se často stává v rodinách s jedním rodičem. Tito rodiče neznají své děti a nesnaží se je poznat. Hlavní věcí se stává princip přežití, nikoli princip lidskosti. Děti v takových rodinách raději chodí pozdě, aby neviděly své rodiče co nejdéle.
Nejsmutnějším faktem je, že takové dítě se s největší pravděpodobností bude vyhýbat lidem, nebude si v budoucnu moci budovat svůj vztah s párem nebo se obecně utáhne do sebe. Bude mít také mnoho komplexů, protože rodiče nemají čas chválit své dítě za nic. Bohužel je čas jen pokárat za něco, co nebylo hotové.
Jakékoli zranění způsobené dítěti v dětství ovlivní jeho budoucnost a budoucnost jeho vztahu s rodiči. Je velmi obtížné na takové stížnosti zapomenout, zvláště pokud to rodiče považují za nedůležité a jednoduše se za takové okolnosti nemohou nebo nechtějí omluvit. Když dítě vyroste, jeho komunikace s rodiči může být k ničemu. Nemusí být ani hovor k narozeninám. Každý rodič by měl přemýšlet o tom, co dělá pro své budoucí dítě. Možná nyní nastal čas si s ním jen povídat, abychom vyřešili problémy, které mohou v budoucnu nastat.
