Stali se zloději z různých důvodů. Ale ve všech případech má člověk na výběr - spáchat krádež nebo vydělat potřebné prostředky. Volba však ne vždy spadá na spravedlivou cestu.
Špatný příklad
Pokud člověk vyroste v prostředí zloděje, je vysoká pravděpodobnost, že se také stane zlodějem. Aktivity rodičů a blízkých lidí se stávají osobním příkladem dítěte. Vnímá to jako normu života. V důsledku toho se krádež nestane pro takovou osobu porušením zákona.
I s inteligentní rodinou a poctivými rodiči může dítě spadnout pod špatný vliv přátel a známých. K tomu jsou obzvláště náchylné děti v dospívání. Chystá se ukrást, teenager se snaží být stejný jako všichni ostatní. Aby se ve společnosti nestal vyvrhelem, spáchá trestný čin. V tomto případě může dítě ukrást peníze svým vlastním rodičům.
Za perfektní „dospělý“čin dostane teenager souhlas a uznání od přátel. To pro něj začíná být důležitější než poctivý životní styl.
Špatným příkladem pro člověka mohou být negativní filmové postavy nebo postavy z kriminálních románů. Když si je člověk udělal idoly pro sebe, bere jejich činy jako základ a snaží se stát se podobnými vybraným ideálům.
Životní okolnosti
Jedním z důvodů, proč se člověk stal zlodějem, je lenost života. Pokud se dítě neusiluje o nějaký cíl, prostě jde s proudem. Následně takový člověk neví, jak si vydělat na živobytí, a nechce to zjistit. Krádež pro něj bude snazší než vydělávat peníze.
Pedagogické zanedbávání může vést ke krádeži. Pokud rodiče nevěnují čas výchově svého dítěte, nejedná s ním, cítí jejich lhostejnost k jeho osudu. Nelegálním chováním se snaží přilákat jejich pozornost.
Zdá se, že děti v nefunkčních rodinách se svým antisociálním chováním říkají svým rodičům a ostatním, že se staly tak, jak je chtějí vidět.
Osoba, která za to jednou ukradla čas ve vězení, se nemůže vždy přizpůsobit normálnímu životu. Po odchodu z vězení si musí najít práci. Pokud si člověk nemůže najít práci, pak znovu půjde pro krádež a v tom najde východisko z této situace.
Z nešťastných lidí se stávají zloději recidivistů. Nevědí, co mají dělat na svobodě, nevědí, jak žít. Poté, co zloděj strávil nějaký čas mimo zdi vězení, úmyslně jde k trestnému činu, aby byl znovu uvězněn. Takto se přizpůsobují životu. Ve vězení se nemusí obávat o své živobytí. Tam jim je poskytnuto jídlo, střecha a případně práce.
