Na prázdninách nám často přejí štěstí v osobním životě. A pak se myšlenka nedobrovolně začne vkrádat: jaký druh osobního života a svobody může být, když jste již rodinným mužem? Ve skutečnosti je vše velmi jednoduché.
Nejprve přestaňte tyto dva pocity navzájem zaměňovat. Láska je jedna věc, ale závislost druhá. Láska nikdy neznamená umírání pro jinou osobu, ale udržování duchovní nitky se svým partnerem. Když je člověk závislý, není svobodný. Ale pravá láska naopak udržuje svobodu ve vztahu s partnerem.
Je velmi těžké se ze závislého vztahu dostat, dalo by se dokonce říci nemožné. Musíte obnovit svůj vztah na dospělejší úroveň. Je třeba si uvědomit, že manželství není vězení. Nejde o to, abychom se navzájem zbavili svobody, ale abychom se navzájem doplňovali a harmonizovali. Největší mylnou představou je proto myslet si, že po svatbě se můžete rozloučit se svým osobním životem navždy. Pokud taková situace nastane, nejspíš nejste pro sebe vhodní.
Proč si vůbec zakládat rodinu a potom si neustále stěžovat na to, jak je všechno ve vašem životě špatné? Zdálo by se, že oba podnikli tento krok vědomě, ale ukázalo se to přesně naopak. Pokud spojíme všechny naše zájmy a koncepty s jednou osobou, po chvíli pocítime nespokojenost.
Každý z partnerů musí splňovat své vlastní potřeby. Protože nikdo jiný to plně nedokáže. Nejčastější příčinou krizí v rodinách je zpravidla skutečnost, že lidé již s nikým nekomunikují a navzájem se k sobě připoutávají. Proto všechny problémy v rodině. Je nutné se rozvíjet, komunikovat se sousedy, přáteli a kolegy v práci. Běžte do kaváren, parků a cestujte. Přineste do vztahů radost a rozmanitost.
Vězte, že člověk má jen jeden život a jak to bude žít, záleží jen na něm.
