Každý člověk zažívá pocit strachu. Pocity úzkosti nebo strachu mohou být krátkodobé a mohou být výsledkem jakýchkoli událostí, ale v některých případech se mohou stát stálým společníkem života a proměnit se ve skutečnou fobii. Obavy dětí jsou specifické. Pokud rodiče nevěnují pozornost úzkosti dítěte, může obvyklý strach vést k nástupu duševních poruch nejen v předškolním věku, ale i v dospělosti.
Hlavním rysem dětského strachu je škála situací nebo předmětů, které mohou u dítěte způsobit úzkost nebo skutečnou paniku. Zdrojem strachu může být předmět, zvíře, určitá atmosféra nebo prostředí. Ve většině případů sami rodiče vyvolávají u dítěte strach tím, že vyprávějí děsivé příběhy, děsí dítě fiktivními postavami a jinými situacemi.
Hlavní příčiny strachu u dítěte jsou:
- strach, který rodiče doslova vnucují;
- strach vyplývající z neustálého ponižování dítěte dospělými;
- přítomnost nefunkčního rodinného prostředí;
- nedostatek pozornosti rodičů k vývoji dítěte;
- nadměrná péče o dítě.
Všechny tyto faktory se téměř vždy stávají důvodem vzniku obav u dětí, které se postupně stávají fóbiemi. Pokud například matku nebo otce kousne pes, stane se tato situace pro dítě neustálým varováním. Psychika dítěte vnímá zvíře jako zdroj nebezpečí a při pohledu na psa dojde ke skutečnému záchvatu paniky. Podobné situace lze pozorovat u přírodních jevů, dalších zástupců zvířecího světa i hmyzu, plazů a konkrétních lidí (cizinci nebo staří lidé).
U dětí mohou nastat obavy z nedostatku nebo nadměrné péče rodičů. V prvním případě je dítě ponecháno samo se svými úzkostmi a prohlubuje je pomocí své představivosti. Ve druhé situaci se rodiče snaží chránit dítě před jakýmkoli zdrojem nebezpečí, kvůli kterému se dítě může bát být i minutu samo.
Pokud se dítě bojí tmy, zvířat nebo najde jiné zdroje úzkosti, pak by tyto projevy neměly být v žádném případě ignorovány. V opačném případě budete muset léčit psychiku dítěte po dlouhou dobu. Pokud nápravu dětského strachu nelze provést sami, je nutné vyhledat pomoc od odborníků.
