Když dítě vstoupí do nové etapy spojené se školou, začne částečně samostatný život. Dítě se naučí rozhodovat, rozhodovat se, sestavovat každodenní rutinu, žít podle svého vlastního plánu. To, jak se student naučí, závisí přímo na jeho sebeúctě.
Efektivita školení závisí na vysoké nebo nízké sebeúctě studenta. Důležité je, jak dítě samo sebe přijímá a rozumí mu. Pokud se student stydí a bojí se vyjádřit svůj názor, může se stydět odpovědět ve třídě, a tím si u učitele vydělat špatnou pověst.
Nízká sebeúcta může způsobit, že dítě ztratí zájem o učení. Kromě toho může mít neochotu navštěvovat vzdělávací instituce.
V takové situaci je nepochybně důležité, aby bylo dítě za jeho práci oceněno a oceněno. Učitel je autoritou pro mladého studenta. Pokud učitel ocení snahu studenta, pak stoupá názor dítěte na sebe, pokud je práce stále podceňována, pak klesá.
U mladších studentů je důležité hodnocení učitele a rodičů. Často se stává, že sebevědomí dítěte je nadhodnoceno nebo sníženo. V tomto případě dítě nemůže objektivně posoudit své znalosti a své chování, zcela důvěřuje této otázce dospělému
Studentovu sebeúctu v zásadě utváří učitel. Ale neignorujte vztah, který se ve třídě vyvine. Prostředí jako celek tedy ovlivňuje také vývoj dítěte.
Dále je práce na formování sebeúcty u dítěte zcela přidělena učiteli. Neměl by ignorovat děti, které se ještě nemohou prokázat. V takové situaci je třeba studentovi pomoci, posunout ho k řešení různých druhů problémů.
Práce psychologa ve škole je velmi důležitá. Tato osoba by měla monitorovat situaci ve třídě jako celku a rozvoj osobnosti každého studenta individuálně.
V tomto případě psycholog stráví mnoho aktivních her, společných rozhovorů, mimoškolních hodin, ponoří děti do nestandardních situací, aby mohly ukázat své schopnosti a sebe.
Dobrým řešením problémů je výlet celou třídou na konkrétní místa nebo do přírody. Každé dítě dostane úkol, který má dokončit. Pokud ale dítěti něco nevyjde, tak mu nevynadej. Naopak, dítě čeká na pomoc a podporu. Musíme shromáždit třídu a pozvat je, aby pomohli dítěti, které selhalo. Hlavní věcí je vštípit mu víru, že pokud vynaložíte dostatek úsilí, uspěje.
Kromě toho se děti na takových akcích sjednocují, sbližují, nacházejí společná témata a začínají komunikovat. Učitel musí častěji organizovat různé akce, aby shromáždil tým. Pak se sebevědomí studenta stane přiměřeným.
Pokud je dítě v týmu poníženo, urazeno, nesmí se rozvíjet a projevovat, má nízkou sebeúctu. Pokud je však dítě příliš chváleno, sebedůvěra je vysoká a někdy předpojatá. Takové děti se stávají vůdci, protože se považují za zvláštní, a zbytek studentů se stává následovníky, když následují svého vůdce.
Taková situace by neměla být povolena. Vlastní hodnocení studenta musí být přiměřené. Je nepřijatelné, aby snižoval své schopnosti nebo je zveličoval. Pokud k tomu dojde, mělo by být dítě posláno na rozhovor se školním psychologem.
Tuto situaci je nutné napravit na začátku, kdy dítě ještě pokračuje v dialogu. Později bude téměř nemožné situaci změnit.
