Pro plné zapojení dítěte je důležitý správný vývoj funkce myšlení. Hlavní procesy probíhají přesně v předškolním věku. Proto je nutné s dítětem zacházet přesně pro rozvoj myšlení ještě předtím, než jde do školky.
Myšlení u dětí ve věku 3-4 let
Myšlení je formou lidské kognitivní činnosti. To přímo souvisí s vnímáním předmětů. Po narození si děti tuto funkci ještě nevytvořily, existují pouze podmíněné a nepodmíněné reflexy.
Jak růst a vývoj postupuje, nervový systém se zlepšuje, včetně myšlení. V předškolním věku dochází k restrukturalizaci a myšlení se mění. Od tří let děti k řešení konkrétní situace velmi často používají nesprávný postup.
Nehodnocují možné možnosti, ale okamžitě začnou problém řešit. To často vede k negativnímu výsledku. Pokud ve věku 1, 5 let dominuje dítě vizuálně aktivním myšlením, má v období od 3 do 4 let největší význam vizuálně-figurativní aktivita myšlení.
Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že si děti mohou vytvářet obrázky ve svém podvědomí a řešit problémy s jejich pomocí. To znamená, že dítě nemusí předmět cítit, ale má o něm představu ve své hlavě.
Střední a starší předškolní děti
Od 4 let prochází myšlení určitými změnami. Před řešením jakéhokoli důležitého problému nejprve dítě spočítá možné možnosti. Například v případě, že existuje několik správných možností, může dítě s následným pokusem najít nové řešení, aniž by se uchýlilo k vnějším interakcím s objektem.
Všechny tyto vlastnosti přispívají k získávání obecných znalostí, které následně pomohou dítěti v jeho vzdělávacích aktivitách a osobním životě. Od 5 let začíná u dětí fungovat abstraktně logické myšlení. Nelze říci, že ji mohou plně využít.
Nyní existují pouze předchůdci tohoto typu duševní činnosti. Spočívají v manipulaci nikoli s obrazy, ale se speciálními koncepty, které jsou prezentovány ve formě slov. V tuto chvíli mohou děti pomocí slov reprezentovat předmět.
Je třeba poznamenat, že hlavními formami myšlení jsou úsudek, reprezentace a závěry. Děti v předškolním věku (od 3 do 6 let) mají obecně rozvinutou myšlenku. S věkem bude nahrazen závěrem, který je typický pro dospělé.
Znalost charakteristik vývoje dětí tedy hraje důležitou roli ve správné organizaci vzdělávacího procesu a formování dítěte jako člověka.
