Pozornost je schopnost člověka soustředit se na kognitivní procesy nebo na jeden konkrétní objekt, aby jej poznal. Pozornost je zaměřena a zaměřena na studium konkrétního objektu.
Nezbytné
Vědecká literatura, ilustrace jako „Najděte tři rozdíly“, vědecké publikace, články o této problematice
Instrukce
Krok 1
Pozornost jako projev lidské činnosti je vyjádřena v kognitivních procesech. Psychologové v této otázce nesouhlasí. Někteří vědci tvrdí, že nemůže existovat takový samostatný a nezávislý proces. Pozornost v tomto případě může působit pouze jako jedna strana celého duševního procesu jedince. Jiní vědci si jsou jisti, že pozornost může představovat nezávislý stav člověka, tj. Nějaký specifický vnitřní proces, který má své vlastní charakteristiky.
Krok 2
Mezi vlastnostmi lidské pozornosti vynikají následující vlastnosti. Pozornost má stabilitu, což je schopnost člověka dlouhodobě se soustředit na předmět studia. Pozornost se vyznačuje soustředěním, tj. Soustředěním na jeden objekt, zatímco odvádí pozornost od všeho ostatního. Pozornost má takovou vlastnost jako přepínatelnost, tj. Schopnost člověka přepínat z jednoho objektu na druhý v závislosti na typu činnosti. Distribucí pozornosti je schopnost rozptýlit ji v prostoru a čase. Míra pozornosti je množství informací, které je člověk schopen uložit a soustředit najednou.
Krok 3
Fyziologické mechanismy lidské pozornosti jsou určeny vytvořením ohniska zvýšeného vzrušení, jeho dominance. Díky tomuto procesu jsou v určité části mozkové kůry vytvořeny nezbytné podmínky pro úplnější a přesnější odraz významného okamžiku nebo objektu. Cokoli, co s tím nemá nic společného, je jednoduše zablokováno. Fyziologie pozornosti závisí také na orientačním reflexu. To znamená, že se jedná o schopnost mozku izolovat nový a neobvyklý podnět od okolní reality. Tento proces může být doprovázen konfigurací analyzátorů. Aktivita činnosti mozku se také zvyšuje v okamžiku největší koncentrace funkce pozornosti na jakýkoli předmět.
Krok 4
Rozvoj pozornosti člověka závisí na jeho počáteční podobě. Může být vyšší a nižší. Záleží na tom, jaký druh pozornosti, ať už dobrovolný nebo nedobrovolný, je v danou chvíli zahrnut. Nedobrovolnou pozornost lze projevit bez viditelných podnětů a vůle člověka. Dobrovolnou pozornost lze projevit, pouze pokud má člověk konkrétní cíl.
